Úvod
 Již více než 50 let dělí první kus Nagry I od Nagry VI, která byla předvedena v roce 2008. V průběhu doby Nagra Audio vyvinula a představila na trhu kompletní řadu analogových i digitálních rekordérů a nedávno i řadu audiofilských komponentů. Pověst rekordérů Nagra je pevně zakořeněna u všech, kdo se profesionálně zabývají zvukem a audio inženýři z televizního, filmového nebo rádiového prostředí oceňují zejména vynikající kvalitu záznamu, mechanickou odolnost a spolehlivost přístrojů.
Například Nagra 4.2 a Nagra VI-S Time Code jsou považovány za měřítko kvality při snímání filmového zvuku po celém světě. Právem nahrávky z těchto rekordérů získaly již tři Oskary a cenu Emmy Award.
V roce 1997 se firma zaměřila i na další segment trhu – high endové komponenty.
 
Historie společnosti Kudelski
 Společnost Kudelski byla založena v roce 1951 panem Stefanem Kudelskim, který se narodil ve Varšavě 27. února roku 1929 a kde zároveň vychodil základní školu. Po vypuknutí druhé světové války v roce 1939 prchla rodina Kudelských přes Maďarsko a Francii do Švýcarska, kde se nakonec v roce 1943 trvale usadila.
Stefan Kudelski se vrátil ke studiu na College Florimont v Ženevě a později na Ecole Polytechnique de l´Université de Lausanne (EPUL), švýcarském federálním technologickém institutu (1948). V roce 1951 jeho nejcennější nápad – Nagra (polsky znamená bude nahrávat) – dostala konkrétní obrysy a Stefan Kudelski předvedl světu páskový audio rekordér s výjimečnými vlastnostmi: malý, lehký, přenosný, s vlastním pohonem a přitom s vysokou kvalitou záznamu.
 
 V roce 1952 se ozval první zákazníci – rádio Lausanne a rádio Ženeva oficiálně objednaly rekordéry Nagra 1. V květnu roku 1952 se Stefan Kudelski zúčastnil první mezinárodní soutěže v nahrávání zvuku, kde se renomovaní reportéři začali zajímat o jeho rekordéry. Poté obdržel objednávku na šest kusů Nagry 1 od rádia Luxemburg. Na základě toho Stefan Kudelski opustil EPUL, kde studoval elektroinženýring a začal se věnovat výrobě rekordérů Nagra.
 
 Výroba a sestavování takto citlivých zařízení se setkávala s mnoha problémy, které byly zapříčiněny pozdními dodávkami dílů od výrobců a navíc ne všechny z nich splňovaly požadované nároky na kvalitu a přesnost zpracování. Tlak byl o to větší, že zákazníci byli po Nagrách přímo hladoví. Situace vyústila v rozhodnutí, že díly pro následující typ Nagra II byly pokud možno vyráběny přímo ve společnosti. Výroba Nagry II byla spuštěna v roce 1953. Tento rekordér byl již velmi sofistikovaný, poháněný gramofonovým pérem a s excelentní mechanickou a zvukovou kvalitou. Pro svou robustnost a trvanlivost se stal velmi oblíbeným a nepotřeboval vůbec žádnou propagaci. Denně se novináři seznamovali s jeho vlastnostmi a velmi brzy jej také objednávali.
 
 Výroba Nagry II byla umístěna do západní části Lausanne (Prilly), kde v té době už pracoval pro firmu Kudelski malý tým zaměstnanců. Firma byla oficiálně zaregistrována v obchodním rejstříku v Lausanne roku 1953 a na konci roku bylo zaměstnáno již 11 pracovníků na plný pracovní úvazek. V roce 1956 jejich počet vzrostl až na 17.
S postupujícím časem pokračoval i technický vývoj a na konci roku 1954 byla Nagra II osazena tištěnými spoji spolu se standardizovanými mikrofonními konektory.
Jakkoliv Nagra II sloužila vynikajícím způsobem, pokrok šel kupředu a na rekordéry byly kladeny vyšší a vyšší nároky.
 
 Proto byl na přelomu let 1957 a 1958 představen nový rekordér – Nagra III. Byl to kompaktní přístroj vybavený elektrickým motorem s kontrolou rychlosti. Byl to již plně tranzistorový rekordér se všemi částmi ukrytými v elegantním kovovém obalu a poháněný standardními bateriemi typu D. Navíc byl vybaven skutečným měřičem signálových špiček nazvaným Modulometr. Úspěch byl obrovský – v roce 1958 bylo objednáno 240 Nager III.
V roce 1959 objednal RAI pro olympijské hry v Římě 100 kusů a zaplatil je předem. Jakmile bylo zakoupeno nové strojové vybavení a větší provozovny, začala v Paudex blízko Lausanne průmyslová výroba. V roce 1960 počet zaměstnanců přesáhl číslo 50 a byla navázána spolupráce s VIP zákazníky jako např. ABC, NBC, CBS, BBC apod. Zároveň se prudce rozšířila dealerská síť po celém světě. V roce 1962 Stefan Kudelski nahradil stávající systém pro synchronizaci zvuku a obrazu PILOTTON novým systémem s lepšími výsledky a nazval jej NEOPILOT.
Úspěch Nagry III byl strhující a dodací termíny se pohybovaly mezi šesti až osmi měsíci. Produkce rekordérů musela být stále navyšována, v roce 1964 byly pronajaty nové kancelářské i výrobní prostory v Renens a dále v roce 1965 v Malley. Na konci tohoto roku byla dokonce zakoupena továrna v Neuchatel. Následně byl zakoupen rozsáhlý pozemek v Cheseaux-sur- Lausanne pro výstavbu budoucího továrního komplexu. V roce 1967 se slavila výroba 10 000. kusu Nagry III.
 
 V roce 1969 byla Nagra III nahrazena efektivnějším rekordérem nazvaným Nagra VI. Ten nabídl větší množství možností nastavení, jednodušší obsluhu a lepší rozlišení audio záznamu. Racionalizace výroby a lepší koordinace jednotlivých výrobních středisek byly hlavní důvody otevření nového továrního střediska v Cheseaux, v roce 1969 zde bylo vyrobeno 2510 kusů rekordérů.
 
 V roce 1970 byla představena Nagra 4.2, aby nahradila Nagru VI. Vylepšení oproti předchůdci nastalo zejména v nových nastavovacích možnostech a znovu v audio parametrech.
 
 O rok později v roce 1971 byla představena Nagra SNN. Ačkoliv byl tento rekordér vyvinut již před deseti lety, do té doby nebyl sériově vyráběn. Využíval kazetu se šířkou pásku 1/8“ a byl předchůdcem walkmanu, který byl uveden na trh až na konci 70. let.
 
 V tom samém roce byla představena Nagra IV-S, která byla určena speciálně pro záznam hudebních akcí. To byl velký krok kupředu – záznam ve stereo formátu a pomocí přenosného rekordéru. V principu to byla stereo verze Nagry 4.2.
 
 V roce 1972 firma Kudelski představila další variantu úspěšného konceptu: Nagru IV-SJ, což byl rekordér určen speciálně pro hluková a vibrační měření. Byl vybaven speciálními mikrofonními předzesilovači, modulometrem a odstupňovaným útlumem vstupního signálu. Použití Nagry IV-SJ bylo velmi široké, od měření pro účely ochrany zdraví a životního prostředí až po čistě průmyslové aplikace. Namátkou můžeme zmínit i výjimečné zákazníky: NASA, Rolls Royce, Greenpeace apod.
 
 Stejný rok byl významný i z jiného důvodu – na trh byla uvedena Nagra SNS. Ta byla pomaloběžnou verzí Nagry SNN a stala se bežným vybavením zejména právních kanceláří po celém světě. Miniaturní rozměry SN série byly dosaženy zejména díky unikátnímu systému převíjení pásku, které se dělo mechanicky pomocí malé kličky. Použitím kotouče s 1/8“ páskem se tento přístroj pasoval do role předchůdce walkmanu.
 
 Rok 1974 přinesl další pokrok v lehkých a přenosných audio rekordérech určených zvláště pro rozhlasové reportéry – Nagru IS (Idioten Sicher). Ta se primárně vyznačovala lehkostí a snadností ovládání, následně byla vybavena množstvím modifikací: dvojnásobnou rychlostí (IS-T), pilotem (IS-L) či ALC obvodem.
 
 V roce 1976 byla představena Nagra-E, původně navržená jako jednostopý rekordér s jedinou nahrávací rychlostí pro reportéry. Používala kotouče s ¼“ páskem jako její předchůdci a stejně tak se dočkala mnoha vylepšení a funkcí, které nebyly nikdy předtím nabídnuty.
 
 V roce 1977 se na trhu objevila Nagra SNST – stereo verze úspěšné Nagry SNS. Ta byla využívána speciálně v bezpečnostním odvětví.
Ve stejném roce spatřil světlo světa i Nagrafax – zařízení pro příjem meteorologických dat původně určené pro komerční i soukromé jachty. Tento systém je dosud rezervován pro vojenské účely a rychle se rozšířil i do jiných oblastí použití, např. pro potápěče, letiště, lyžařské areály, pobřežní hlídky, majáky či klasické logistické účely. Používal se například i při pobřežních lodních závodech typu „Whitbread round the world race“. Také byl nainstalován ve 23 lodích prvního podniku „Route du Rhum“ a prvních 22 lodí v cíli bylo vybaveno tímto systémem. Dvacátá třetí loď používající Nagrafax byla nucena závod přerušit.
 
 Rok 1978 uvedl do světa nový typ – Nagru TI. Tento portableový rekordér poskytoval nastavovací a měřící možnosti, které ještě nikdy nebyly v přenosném zařízení nabídnuty. Byl velmi často používán ve vojenských aplikacích a proslul výborně řešeným posuvem pásku a dvojitou hnací kladkou. Modulární chassis zajišťovalo velkou flexibilitu přístroje a stalo se základním kamenem audio verze Nagry T-Audio, pravděpodobně nejpokročilejšího studiového rekordéru té doby, který byl představen v roce 1981. Oba modely používaly systém dvojitých hnacích kladek, které umožňovaly nanejvýš jemné zacházení s páskem.
 
 
 V roce 1979 firma Kudelski vyvinula Nagru T-RVR (Remote Voice Recorder). Tento bezkladkový rekordér byl vyvinut pro nahrávání telefonních linek. Byl zkonstruován pro vertikální uložení a tím předurčen pro hromadný odposlech v telefonních ústřednách.
 
 Rok 1983 přinesl společný podnik firem Kudelski a Apex corporation, který měl za úkol vyvinout nejmenší a nejlehčí video rekordér na světě. Vývoj a konstrukce zařízení se kompletně odehrávaly v Cheseaux. Výsledný produkt byl pokřtěn jako AMPEX-NAGRA VPR-5. Využíval již technologie rotačních hlav a nejmodernější SMD technologie. Tento projekt splnil naděje, které do něj byly vkládány a dle očekávání posunul technický pokrok kupředu. Firma Apex objednala 100 kusů pro pokrytí potřeb světového šampionátu ve fotbale v Mexiku.
 
 Nový security rekordér Nagra JBR byl představen v roce1984 a jeho úkolem bylo nahradit stárnoucí Nagru SNST. Tento ještě menší a nezjistitelný rekordér využíval speciální chráněnou kazetu, čímž vytvořil nový standard osobních rekordérů.
 
 Ačkoliv přehrávací jednotka PS-1 nebyla až do roku 1986 k dispozici, JBR kazety bylo možno přehrát na speciálně upravených STST rekordérech. Úspěch Nagry JBR byl okamžitý, zvláště došel ocenění bezpečnostními a právními firmami.
 
 V tomto roce byla také modifikována Nagra IV-S tak, aby dokázala pracovat se synchronizačním SMPTE/EBU time codem – tím se narodila Nagra IVS-TC. V roce 1985 byla Nagra T-Audio také vybavena stejným time codem a tím se stala rekordérem s nejsofistikovanějším posuvem pásku na světě a našla si uplatnění v post produkcích na celém světě.
 
 Společný podnik s firmou Honeywell v roce 1989 měl za výsledek Nagru RTU. Byla to Nagra pro vojenské účely, ale projekt byl takřka přes noc zastaven s koncem studené války.
 
 Rok 1992 byl přelomový v celé technologii rekordérů Nagra, protože byl představen první digitální kus – Nagra D. Ta využívala technologie vyvinuté pro Nagru VPR-5 a Nagru RTU, nahrávala na ¼“ pásky a nabízela možnost čtyřstopého záznamu např. pro film, TV či hudební účely. V tomto typu se snoubila nekompromisní švýcarská kvalita a preciznost s moderní digitální technologií. Však byla také považována za Rolls Royce audio rekordérů. V roce 1999 byla vylepšena na variantu Nagra DII, ale její tvar to nijak nepoznamenalo.
 
 Rok 1995 přinesl na trh novou Nagru C. Ta měla za úkol nahradit stárnoucí Nagru E na poli broadcast rekordérů. Jako nahrávací médium byla využívána počítačová PCMCIA paměťová karta, rekordér nabízel jak záznam, editování, tak i ISDN kodek a to stále v klasické přenosné a akumulátorové formě. Po jejím velmi kladném přijetí novináři po celém světě firma Kudelski zareagovala na poptávku a vytvořila studiový ekvivalent – Nagru C-PP, která doplnila tuto řadu a tím i doplnila chybějící článek pro práci žurnalistů.
 
 V roce 1997 se firma představila i na poli, kde se do té doby vůbec nepohybovala – v High-endu. Svou produktovou řadu odstartovala výrobou Nagry PL-P, což je elektronkový předzesilovač původně navržený pro zesílení gramofonového signálu.
 
 Poté v roce 1998 logicky následoval elektronkový zesilovač Nagra VPA (Vacuum Power Amplifier). Tento pár monobloků zaznamenal u zákazníků obrovský úspěch. Kudelski jako nově uvedená firma na trhu se snažila o kompletaci celého High-Endového řetězce tak, jak se jí to podařilo v profesionálním segmentu trhu.
 
 Proto v roce 1999 představila výkonový zesilovač Nagra MPA (Mosfet Power Amplifier). Tento výkvět stávající techniky nabízel výkon 250 W a obsahoval technologii korekce vlivů síťového napájení – nový vynález firmy. Tento zesilovač nabízel zákazníkům alternativu k Nagře VPA.
 
 Rok 1999 přivedl Nagru SNST na trh pro audiofily. Po celkové modifikaci bylo dosaženo širšího frekvenčního pásma záznamu. Nagra SNTS-R byla vyrobena jen v malém počtu speciálně pro High-end příznivce.
 
 V roce 2000 firma Kudelski předvedla Nagry ARES-P a RCX220, což byly kapesní verze populární Nagry ARESC. Použitím PCMCIA počítačové karty jako nahrávacího média dostali novináři kompaktní a spolehlivé zařízení pro provoz v polních podmínkách.
 
 V roce 2001 pokračovala produkce High-endových komponentů nabídkou Nagry PL-L. Tento předzesilovač se lišil od svého předchůdce s gramofonovým vstupem tím, že se na jeho panelu objevil linkový vstup. To bylo velmi kladně ohodnoceno zainteresovanými High-end nadšenci.
 
 Rok 2002 představil toužebně očekávanou Nagru V. Ta byla navržena jako náhrada analogových cívkových a zároveň DAT rekordérů. Nagra V nahrávala přímo na počítačový pevný disk a tím pádem nabízela i následný komfort počítačových technologií.
 
 V roce 2003 byla Hi-Fi řada rozšířena o vysoce kvalitní D/A převodník. Nagra DAC byla vybavena dálkovým ovládáním a plně se zařadila do úspěšné High-end sestavy.
 
 Ve stejném roce přišla na svět i nová Nagra PII, která nahradila Nagru P a RCX220, nabídla FAT16 a nahrávání v lineárním bezeztrátovém PCM formátu do .WAV souborů. Tyto vlastnosti jí u reportérů vydobyly okamžitý úspěch. Ten byl tak obrovský, že bylo rozhodnuto vytvořit její verzi i v jiném rozměrovém formátu – jako přenosný typ nošený na rameni. Tím byl položen základ Nagry ARES-BB, obsahující vstupní i výstupní XLR konektory. Zákazníci si nyní mohli vybrat, která varianta je pro ně více výhodná, neboť obě nabízely stejné funkce.
 
 Dále byla uvedena na trh i studiová varianta Nagry V Nagra V-PP. Nabízela naprosto stejné vlastnosti, jen 19“ rozměry a držáky ji předurčovaly pro zabudování do rackových stojanů, ale zároveň byla využívána jako samostatně stojící rekordér.
 
 V roce 2005 byla nadále rozšířena High-endová řada o pyramidové zesilovače obsahující nejpokročilejší technologii. Zesilovače jsou vyráběny jako monobloky – Nagra PMA nebo jako stereo zesilovače – Nagra PSA.
 
 Dále byly představeny Nagra ARES PII+ a Nagra ARES BB+, které se od svých předchůdců PII a BB nijak nelišily mechanicky, ale pouze větší vnitřní pamětí, podporou modernějšího způsobu formátování médií FAT 32 a v závislosti na přání zákazníka i vestavěným editorem nahrávek.
 
 Zároveň se na trhu objevila Nagra ARES-M, což byly miniaturní reportážní rekordéry do ruky nahrazující minidiskové přístroje. Jejich spolehlivost byla dána naprostou absencí pohyblivých částí, obsahovaly 1 GB vnitřní paměť a editovací funkce.
 
 Na podzim roku 2006 byly představeny Highendové CD přehrávače Nagry CD-C, CD-P a CD-T. Jejich rozdělení bylo následující: „Concept“ se všemi ovládacími možnostmi, „Player“ s vestavěným D/A převodníkem a „Transport“ čistě jen jako čtecí zařízení. Tím byla High-endová řada doplněna o poslední chybějící komponenty.
 
 Rok 2007 přinesl upgrade ručního reportážního rekordéru – byla představena Nagra ARES-MII s 2 GB pamětí a rychlejším USB 2.0 počítačovým rozhraním.
 
 Rok 2008 byl dalším milníkem v dějinách firmy Kudelski, která uvedla na trh multikanálový rekordér pro filmové a hudební použití. Ten se jmenuje Nagra VI a následuje tradici robustních rekordérů pro outdoor použití, využívá pevný disk či CF karty jako nahrávací médium, nabízí iXML data a plný time code, mixážní matrix a zároveň výjimečnou zvukovou kvalitu.
 
 V roce 2008 byla představen i kompaktní dvoukanálový rekordér Nagra LB. Ten využívá jako úložného média jak vestavěnou paměť, tak i CF karty a nahrazuje Nagru ARESC a BB/BB+.
Jeho mechanické vlastnosti a odolnost znovu potvrzují, že firma Kudelski je mistrem ve svém oboru. Nagra LB dále přichází s přenosovými a komunikačními vlastnostmi, které v segmentu profesionálního přenosného nahrávání nebyly dosud využity.